Cukrovka

Zdraví člověka agresivně omezuje nejenom rychlý technologický rozvoj civilizace, ale i hektický způsob života, utváření si iluzorního hodnotového žebříčku, nesprávná konzumace stravy, nedostatek pohybu i cíleného odpočinku.
V řadě nepříjemných chronických onemocnění se již dlouhá léta vyjímá cukrovka - diabetes mellitus, jež v návaznosti na průvodní disharmonie vytváří nepřehlédnutelné subjektivní potíže.
Rozsah glykémie je nesmírně veliký a výrazně ovlivňuje kvalitu života člověka, jenž ve skutečnosti neví jak a proč se stal obětí této nemoci.
Existuje několik pojetí cukrovky - diabetes mellitus a několik forem jejího léčení. Část odborníků tvrdí, že cukrovka - diabetes mellitus je nemoc neléčitelná a proto „léčí“ pacienta tak, že se snaží nemoc tzv. stabilizovat a učí ho s ní žít. Jiní odborníci tvrdí, že tato nemoc je léčitelná, avšak ji rozdělují do několika stadií, ve kterých je léčení bez obtíží reálné do takové míry, že člověk může současně řešit i ostatní průvodní disharmonie.
Zatím nejúspěšnější poznatky jsou ověřené zkušenostmi lékařů, léčitelů, poradců, dietologů a harmoniérů, kteří se pokusili nad touto nemocí vítězit pomocí celostního, tedy komplexního přístupu k člověku.

Přední odborníci a specialisté na diabetes mellitus tvrdí, že: „Z patofyziologického hlediska je nutno si uvědomit, že metabolismus glukózy a sacharidů vůbec je neoddělitelnou součástí celkových metabolických dějů, u nichž nelze hodnotit jednotlivě metabolismus sacharidů, lipidů a proteinů. Z klinického hlediska je důležité, že závažné poruchy v oblasti metabolismu jedné složky se projeví i v poruchách dalších metabolických dějů. To vysvětluje komplexní změny metabolismu i diabetu a naopak poruchy metabolismu sacharidů u celkových onemocnění, kde primární je porucha metabolismu lipidů nebo proteinů. Vzájemné souvislosti neexistují samozřejmě pouze za patofyziologických stavů, ale tvoří integrální metabolickou síť za normálních fyziologických podmínek. Pouze proto, že vztahy jsou natolik komplexní, že jsou z hlediska klinické medicíny dosti nepřehledné, je vhodné dělit problematiku na jednotlivé dílčí části, např. na metabolismus sacharidů a jeho regulaci.“
Je pozoruhodné, že žádné z oficiálních lékařských pracovišť se komplexně nevěnuje člověku tak, jak by si zasloužil, a byť speciální pracoviště, vytrhává z kontextu při práci s pacientem jednu a nebo dvě disharmonie, které se snaží svým specifickým způsobem řešit.
Situace dochází tak daleko, že každé jednotlivé pracoviště má svůj způsob diagnostikování pomocí buď přístrojů, které člověka energeticky dovedou značně „rozhodit“ a nebo pomocí několika druhů senzitivních kontrastních látek, na jejichž základě se dají stanovit různá stadia choroby. Všechny tyto klasické a standardní postupy zásadně ovlivňují pacientův zdravotní stav, většinou negativně.

Irisdiagnostika umí s naprostou přesností ne odhadnout, ale určit v jakém stadiu je u člověka nejenom cukrovka - diabetes mellitus, ale už i časná změna glukózové tolerance, ale především se dají určit příčiny, jež by mohly v budoucnosti takovou disharmonii spojenou se změnou glukózové tolerance vyvolat.

Při hledání příčin vzniku cukrovky - diabetes mellitus I. a II. typu, medicína uvádí různé ovlivňující faktory a jeden z těch, který jako názor odborníků přetrvává u obyvatelstva je, že rozhodujícím faktorem jsou geny a tedy cukrovka je, jak říkají lidé, nemoc vrozená.
Je potěšující, že v současnosti medicína a její výzkumy zpochybňují tento fakt jako rozhodující a uvádějí, že jsou známé lokalizace různých genů, které regulují sekreci a účinnost glukoregulačních hormonů, aktivitu enzymatických systémů zapojených do sacharidového metabolismu, aktivitu glukózových transportérů atd. V běžné praxi jsou tyto již prokazatelné odchylky pouze vzácnou příčinou diabetu a jejich detekce je náročná.
Nejnovější diagnostickou metodou, která spolehlivě dokáže detekovat nejenom časná stadia změn glukózové tolerance, ale i prvotní příčiny jejich možného vzniku, je irisdiagnostika.
Tato metoda je osvědčená a prověřená mnoha lety úspěšného zkoumání nejenom stovek klientů disharmonie ve změnách glukózové tolerance, ale i v oblasti zkoumání příčin, jež vyvolávají disharmonie především v lidském nitru, v psychice a následně v celém organismu.
Irisdiagnostika je komplexní přístup ke všem nedělitelným součástem člověka, tedy k jeho duchovní, energetické, jako i k jeho fyzické stránce existence.

Diabetogenní vlivy

Z klinického hlediska jsou známé nejrůznější diabetogenní vlivy, jenž podle současných oficiálních výzkumů vytvářejí podmínky pro vznik onemocnění cukrovka - diabetes mellitus. Patří sem:

1. některé endokrinní endopatie
2. vliv věku
3. obezita
4. metabolický syndrom X
5. diabetogenní vliv hypertenze a aterosklerózy

Nejnovější výzkumy, které jdou vlastní cestou a používají odlišné metody než oficiální věda, prokazují na několika stech klientů výsledky pozorování, že primární a zásadní vlivy vyvolávající změny glukózové tolerance a následně vzniku cukrovky - diabetes mellitus I. a II. typu tkví především v rámci obecné roviny, v nedostatečné ochranné ozonové vrstvě planety, čímž se vytváří větší prostor pro intenzivnější průnik radioaktivního záření na podmozkovou žlázu hypothalamus, která produkuje látky endorfiny.

Tento proces vyvolává u člověka pocit vnitřního –  egoistického uspokojení, což má za následek utlumování vnitřních regulátorů jednak imunitního systému, tedy T-buněk – tlumící buňky. Dále v rámci tvorby inzulínu v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní jsou utlumované podobnými hormony jako jsou endorfíny tzv. somatostatiny D-buňky jako regulátory tvorby inzulínu v B-buňkách.

V případě, že jedinec má oslabený organismus i několika dalšími disharmoniemi, což nemá mít žádnou souvislost se změnami glukózové tolerance, je nasnadě, že může začít fungovat spouštěč disharmonie cukrovka - diabetes mellitus, a tím je nejčastěji především strava, tedy nesprávný výběr, kombinace, čas konzumace, úprava apod.

Součástí tohoto procesu je postupné nabalování nových disharmonií vlivem nedostatku při vstřebávání cukrů, krev a míza se stávají hustší, metabolismus je značně pomalejší a tak mohou vznikat některé endokrinopatie, přidává se v rámci této disharmonie obezita, nastávají diabetogenní vlivy, hypertenze a ateroskleróza, postupně se vytváří metabolický syndrom X, tedy inzulinoresistence, hyperinzulinemie, dyslipoproteinemie a hypertenze. Samozřejmě celý průběh vzniku diabetes mellitus od časného stadia ovlivňuje i věk člověka.

Vznik onemocnění cukrovka - diabetes mellitus ovlivňuje především přístup samotného člověka k prevenci možného vzniku této disharmonie a přístup školní medicíny k samotnému léčení cukrovky - diabetes mellitus.

„Klinické zkušenosti ukazují, že se dosti často vyskytuje cukrovka - diabetes mellitus u osob klinicky zdánlivě zcela zdravých a bez nápadné rodinné zátěže diabetem. Nelze proto spoléhat pouze na přítomnost uvedených rizikových faktorů  a je nutno hledat genetické a klinické známky zvýšeného rizika, tj. průkazy genetické zátěže a hledání dalších genetických markerů vhodných pro klinické využití.“

Rozhodující vlivy při vzniku cukrovky - diabetes mellitus

Neoddělitelnou součástí metabolických dějů, jenž vytvářejí podmínky pro vznik zásadních změn glukózové tolerance, jsou dva základní vlivy.

Za prvé je to náhlá změna ve vědomí člověka podmíněná trvalou iluzorní představou o potřebě majetnického vztahu k něčemu a nebo k někomu. V momentu, kdy chce někdo a nebo něco tento majetnický vztah násilně přerušit, vzniká stresová situace.

Za druhé na onu stresovou situaci navazuje řada nervových procesů a změn, které vyvolávají v nervových zakončeních slinivky břišní přímo v Langerhansových ostrůvcích acetylcholinu, katecholaminů a peptidů, jenž spolu s dalšími působky utlumují činnost B-buněk, tedy tvorbu inzulínu a jeho účinnost. Na druhé straně stimulují sekreci glukagonu, který je považován za klasický stresový hormon.

Tato disharmonie vytváří podmínky pro postupnou neschopnost vstřebávání cukrů, čímž dochází k negativním změnám v glukózové toleranci. Tím se vysvětluje diabetogenní činnost endorfinů a somatostatinů, tedy látek které ovlivňují činnost Langerhansových ostrůvků.

Biologické hodiny

Součástí procesu harmonizace lidí nemocných cukrovkou - diabetes mellitus I. a II. typu je bezpodmínečné respektování biologických hodin, což je často nazývané biorytmem.

Za prvé musíme uvést, že tzv. biologické hodiny lidského organismu jsou sice přizpůsobitelné vzhledem k různým změnám v rámci časových posunů, avšak vždy až za určitou dobu a především za určitou cenu, jež vytváří při opakování násilných změn biologických hodin obtížnost pro normální procesy organismu.

Biologické hodiny chápeme jako daný přirozený rytmus organismu, při kterém si každý orgán, každá buňka v určitých časových intervalech vyžaduje své. Jídlo, tedy každodenní energeticko informační přísun v podobě stravy pro následnou metabolizaci, je prvním předpokladem pro úspěšnou harmonizaci nemocného. Jedná se především o čas jídla – tedy o začátek a délku pojídání a s tím související i množství jídla.

Za druhé je v této souvislosti dodržování biologických hodin důležitým aspektem čas pro aktivní činnost, tedy práci, pohyb a za třetí je nutné respektovat čas pro odpočinek, zejména spánek.

Ani jedna z uvedených činností se nedá zobecnit například pro dva lidi, dokud jim podle vnitřní intuice, tedy jejich vnitřních energetických znamení stejný čas nevyjde.

Strava

Největší problémy při respektování stravy v souvislosti nejenom s tzv. biologickými hodinami, ale i s potřebami lidského organismu vznikají na základě zavedených dietetických dogmat rodinných a nebo regionálních zvyků a různých lidových moudrostí.

Druhým problémem v této oblasti je buď povýšené a nebo ponížené ego, kdy v prvním případě člověk předsouvá chuť a estetický vzhled jídla, často i účelovost a v druhém případě při poníženém egu člověk sní vše, co mu jeho manipulátor – nejčastěji maminka a nebo partner předloží.

Jiné zdravotní faktory jako je kvalita ovzduší, které dýcháte, hluk, jemuž jste vystaveni, či emocionální náboje ve svém okolí, ovlivnit vždy nemůžete, ale své stravovací návyky změnit můžete. Při harmonizaci nemoci cukrovky - diabetes mellitus I. a II. typu má veliký význam strava podle filozofie Sebepoznání, kde v prvním 21 denním období klient pro to, aby se stal citlivějším a uměl si stravu připravit podle vlastních intuitivních signálů svého nitra, požívá stravu v podobě tzv. účelových jídel.

Tato jídla dovedou umírnit vysoké ego a nebo naopak zharmonizovat ego ponížené.

V dalším období už si klient všechny potřebné suroviny, stejně tak jako způsob přípravy každodenního jídla v souladu s přirozenými potřebami jeho organismu a v souladu se svým nitrem, připravuje sám.

Stejně tak další faktory zdraví, jako je aktivní činnost a nebo aktivní či pasivní odpočinek, si po několika týdnech od zahájení harmonizačního procesu klient umí sám podle svých vnitřních znamení a signálů najít a respektovat.

Filozofie sebepoznání, která je základem tohoto moderního způsobu samouzdravování aktivním vědomým přístupem, dává naději v podobě jistoty především těm, kteří bloudí v zoufalství a onu jistotu očekávají v zázracích.

Dát někomu nepřipravenému i ten nejdražší či nejúčinnější lék, je jako byste dali nějakému pobudovi na ulici vzácný a drahý předmět. Nikdy by nepochopil jeho skutečnou hodnotu a vyměnil by ho za to, co má pro něj momentálně hodnotu a to je – jídlo, alkohol, kouření a nebo něco podobného.

Stejně tak člověk, který nepochopí svůj vlastní duchovní rozměr, neumí ani připustit, přijmout a respektovat pravé důvody, proč by měl od základu změnit přístup k rozhodujícím složkám svého zdraví.

Člověk se nesmí dívat na své tělo jako na stroj, i když se říká, že stroj to nejsou pouhá kolečka, řetězy, motor a nebo táhlo.

Stejně tak domov, to není pouze dům, pokoje, postel a stůl. Duchovní rozměr domova vytváří člověk, jeho schopnost domovu dát ono živočišné teplo, které vyzařuje z lidského těla, ze živého organismu. Stejně tak jako lidskému tělu dává energii a podstatu jeho existence Duše. Lidskému jednání a konání, jako i myšlení, dává tu pravou hodnotu jeho duchapřítomnost. 

Možnost řešení

Řešením je použití přístroje „SUPER RAVO ZAPPER“ a to následující programy :

Přednastavené programy :

„CUKROVKA“ (frekvence 18-21 kHz, čas zappingu 15 min.)

„SLINIVKA“ (frekvence 653-655 Hz, čas zappingu 20 min.)

Ověřený program ( CAFL) :

Frekvence 5 kHz, rychlost posunu 0,001 kHz za sek., čas zappingu 15 min.

Pozor – tento program může způsobit velký pokles hladiny krevního cukru!!!

Tyto programy lze vzájemně kombinovat. Doporučuji je rovněž kombinovat s programy „JÁTRA“ a „LEDVINY“ pro celkové vyčištění organismu.

Při aplikaci programů je nutno samozřejmě dodržovat „pitný režim“.